portál uživatelů
softwarů Autodesk

Případová studie: Velké strojírenské projekty společnosti Transys v AutoCAD Mechanical

Strojírenství   |   AutoCAD

Firmu Transys, s.r.o., založila na sklonku roku 1992 v Chrudimi skupina projektantů, kteří se tehdy již dlouhou dobu specializovali na dodávky transportních zařízení pro technologické závody, skl…

Případová studie: Velké strojírenské projekty společnosti Transys v AutoCAD Mechanical

Firmu Transys, s.r.o., založila na sklonku roku 1992 v Chrudimi skupina projektantů, kteří se tehdy již dlouhou dobu specializovali na dodávky transportních zařízení pro technologické závody, skládky a povrchové doly. Její vznik v mladém českém kapitalismu podnítila poptávka po rychlých dodávkách a vysoké kvalitě s ohledem na minimalizaci výrobních a provozních nákladů. V roce 2001 do firmy vstoupili společníci z Holandska a došlo k rozšíření aktivit do oblasti jeřábové techniky a přístavních manipulačních zařízení.

Podle požadavků technologie přepravy materiálů Transys, s.r.o., vyvíjí a dodává zejména pásové dopravníky, redlery, elevátory, šnekové dopravníky, sila, transportní mosty a věže. Zajišťuje koncepční a prováděcí projekty zařízení, dodávky i montáže, autorský dozor a komplexní zkoušky v oblastech technologie a oplášťování ocelových konstrukcí.

Investiční celek dopravního zařízení na uhelné skládce elektrárny ECKG Kladno

Společnost má zakázky po celé České republice i v mnoha cizích zemích (Německo, Holandsko, Makedonie, Portugalsko, Spojené arabské emiráty – Dubaj, Čína). Významnými realizovanými projekty z poslední doby jsou například řešení dopravy sklářského kmene dopravníky systému Sicon pro firmu Vetropack Moravia Glass, dále několik kusů lodních sacích a šnekových vykladačů, dodávka 500 tun ocelových konstrukcí pro stavbu vysoké pece, doky pro revize ocasních ploch dopravních letadel pro letiště Ruzyně a technologická doprava linky pro výrobce izolačních materiálů z minerální vlny.

Aktuálně má Transys, s.r.o., kolem 25 zaměstnanců. Z toho minimálně 16 pracovníků na pozicích projektant, statik, výkonný konstruktér a inženýr projektu pravidelně používá CAD systémy. Původním stimulem pro jejich zavedení nebyla ani tak snaha o zvýšení produktivity či kvality práce konstruktérů, jako především striktní požadavek zahraničních obchodních partnerů na schopnost přebírání podkladů a předávání výkresové dokumentace v elektronické podobě. Postupem času se samozřejmě ve větší míře uplatnily i další možnosti, které CAD nabízí.

Zavádění CAD systému

Když v roce 1997 firma čelila strategickému rozhodnutí zavedení CAD systému, svěřilo vedení tento úkol do rukou správce podnikové počítačové sítě Vítězslavu Seinerovi. On sám své zkušenosti s CAD problematikou do té doby hodnotí slovy: „Já jsem v tomto ohledu asihistorická ukázka. Když jsem absolvoval vysokou školu, patřil ve zdejších podmínkách CAD/CAM ještě do oblasti sci-fi. Ve své praxi jsem se postupně dostal přes různé osmibitové „stolní kalkulátory“ až k neslavně slavné Akci 2000 počítačů. Jak bylo v té době běžné, získával jsem znalosti i praktické dovednosti metodou pokusů a omylů. První seriózní kurz, který jsem absolvoval, bylo školení zaměřené na prostorové modelování v AutoCADu 11.“

Jeřáb pro výrobu a manipulaci anod při výrobě hliníku

pro Dubal Aluminium Co. Ltd.

Nyní Vítězslav Seiner v Transys, s.r.o., zastává i pozici CAD manažera. Jako takový se vedle standardní správy počítačové sítě a vývoje databázových aplikací věnuje též programování specializovaných CAD nadstaveb pro interní potřeby firmy a poskytuje podporu uživatelům CADů. Zodpovídá za vypracování podkladů pro zásadní strategická rozhodnutí při investicích do výpočetní techniky a softwaru, a tudíž i výběr CAD systému byl v roce 1997 na něm.

Volba tehdy padla na AutoCAD. Jednoduše proto, že většina konstruktérů s ním měla již určité zkušenosti a také z důvodu rozšířenosti formátu DWG. „Nabízeno nám bylo několik alternativních systémů, ale musím konstatovat, že jsme volby nikdy nelitovali. Určitou roli zde hrála i moje osobní znalost systému a nutnost jeho velmi rychlého zavedení do užívání – prakticky během prací na velké stěžejní zakázce, kde zpracování dokumentace v elektronické podobě bylo podmínkou. Faktem je, že tato prvotní volba nás nyní k AutoCADu značně váže. Přechod na zcela jiný systém je podle mého tak náročný, že by muselo dojít k opravdu dramatickým změnám, které by takový krok ospravedlnily,“ dodává Seiner.

Po osmi letech používání v Transys, s.r.o., představují aplikace od Autodesku společně s firemními nadstavbami a upraveným uživatelským rozhraním, které si za tu dobu vybudovali, naprosto zásadní nástroje. Od AutoCADu R14 postupně upgradovali přes AutoCAD Mechanical R6 v roce 2001 na nynějších jedenáct licencí AutoCAD Mechanical 2006 a dvě licence Autodesk Inventor Series 10, doplněné jedním AutoCADem LT 2006.

Správa dat

Jelikož na běžném projektu pracují obvykle čtyři, ale někdy až deset konstruktérů, už při prvním nákupu AutoCADu pořídili i PDM systém WorkCentre, který byl tehdy Autodeskem dodáván a podporován. Tento produkt však ve firmě „nezapadl“ a další vývoj proto vedl poněkud nestandardní cestou – na základě zkušeností s WorkCentre a specifických představ v Transys, s.r.o. zpracovali svůj vlastní systém správy dat. Ten je nyní v užívání již asi sedm let, během kterých byl postupně vyvíjen a přizpůsobován požadavkům podniku. Tento systém ale neodpovídá filosofii práce v Autodesk Inventor Series 10 a proto je zvažováno zavedení PDM Autodesk Vault, nejlépe tak, aby šel vhodně skloubit s firemním systémem. Značná část komunikace probíhá ve formátu DWG, výroba se doposud zadává většinou v papírové dokumentaci.

Lodní vykladač cementu s kapacitou 400 t/h

(velikost lodi 10 tisíc DWT/výtlak v tunách) pro IBAU Hamburg

Zakázky Transys, s.r.o., vesměs vznikají na základě 2D výkresů, pro jejichž tvorbu AutoCAD Mechanical 2006 zcela vyhovuje. Cestu „do třetího rozměru“ zatím odkládají kvůli celkové náročnosti 3D. Jak říká Vítězslav Seiner: „Přechod na 3D by pro nás znamenal takovou investici do hardwaru, softwaru, znalosti konstruktérů a organizačních opatření, že nejsme schopni ji v oblasti naší produkce realizovat.“ Pokud dosud 3D systémy využili, oceňují jako jejich největší přínos mnohem snadnější a jistější řešení prostorově náročných komplexních úloh.

Koncem loňského roku využili promoakci svého dealera softwaru, akciové společnosti Xanadu, a pořídili dvě licence Autodesk Inventor Series 10. Po absolvování základního školení v současné době čtyři konstruktéři tento systém testují při práci na menší zakázce, kde kompletují některé části předpřipraveného modelu zařízení.

Pořád ve střehu

Fakt, že používají software od Autodesku, je podle Vítězslava Seinera rozhodující pro samotnou existenci podniku na trhu: „U firmy našeho charakteru je značka používaného softwaru u určité části zakázek přímo určující podmínka. Část naší práce totiž tvoří zpracování projekčních nebo konstrukčních výkresů, přepracování a úpravy dodané dokumentace a podobné práce. Jakékoliv přechody mezi systémy jsou podle našich zkušeností prakticky neprůchodné. Někteří zákazníci se zajímají o námi užívané počítačové systémy i v případě, že jsme finálními dodavateli. Zřejmě si tak podle úrovně využívaného softwaru tvoří úsudek na jistou technickou vyspělost firmy.“

Jeřáb pro výrobu a manipulaci anod při výrobě hliníku

pro Dubal Aluminium Co. Ltd.

Přestože slovy CAD manažera v Transys, s.r.o., neočekávají ve vývoji AutoCADu už žádné skutečně závažné změny ve funkčnosti, jež by prospěly povaze jejich práce, mají u Autodesku předplacen Subscription Program, který zajišťuje okamžité dodání nejnovější verze softwaru vzápětí po jejím vydání. Držet krok s dobou a využívat aktuálních upgradů si vynucují dva důvody – tlak okolí na datovou kompatibilitu a ukončení podpory užívané verze dodavatelem. Bylo to hlavně nastavení obchodních podmínek Autodeskem, co Transys, s.r.o., motivovalo k pořízení Subscription Programu. Firmě při jeho vlastnictví vychází prakticky stejná investiční náročnost jako při upgradu. Navíc předplatné poskytuje možnost využívat nejaktuálnější verze a rozložení nákladů.

„Nejsem přesvědčen, že by při našem stylu využívání AutoCADu docházelo verzi od verze k takovým změnám, které by nějak zásadně ovlivnily produktivitu práce konstruktérů. Jedná se spíše o řadu drobných změn. U takového nástroje, jako je CAD systém, ale hraje značnou roli každé na první pohled i drobné vylepšení uživatelského prostředí. Každý krok k vyšší intuitivnosti a zjednodušení ovládání se při práci násobí neustálým opakováním a ve výsledku může mít znatelný vliv na produktivitu. Pokud jsou nové funkce a vlastnosti opravdu užitečné, konstruktéři si je osvojí velmi rychle. Při přechodu mezi verzemi obvykle vyčleněný CAD manažer v předstihu prostuduje změny přinášené novou verzí, přepracuje podnikové rozhraní a připraví uživatelům pokyny a pomůcky pro co nejhladší přechod,“ říká Seiner.