portál uživatelů
softwarů Autodesk

Autodesk „demokratizuje“ počítačové navrhování

Letošní podzim nijak nevybočil ze zažité tradice a stejně jako v předchozích letech, koná se v tomto ročním období celá řada událostí, věnovaných využití informačních technologií ve stěžejní…

Autodesk „demokratizuje“ počítačové navrhování

Letošní podzim nijak nevybočil ze zažité tradice a stejně jako v předchozích letech, koná se v tomto ročním období celá řada událostí, věnovaných využití informačních technologií ve stěžejních technických oborech. Po nedávném Invexu (který se mnohým opět jevil ještě slabší a bezvýznamnější než v předchozím ročníku) přišly na řadu drobnější, avšak na konečného uživatele lépe zacílené akce. V mnoha z nich figuruje právě společnost Autodesk – vedle výroční konference 6. ročníku Autodesk Academia Fóra, věnovaného využití CAx technologií v českém školství, to byla například také putovní série prezentací oborových řešení pořádaná společností AAC Solutions pod názvem „Roadshow 2006“ v Praze, Brně, Ostravě a Plzni.

Přestože měli novináři na tyto akce dveře otevřené (stejně jako každý, kdo se právoplatně zaregistroval), uspořádal Autodesk také jedno setkání vyhrazené pouze jim. To se uskutečnilo 8.11. v pražském sídle této firmy ve formě tří tématických bloků přednášek vedených vrcholnými manažery zodpovědnými za jednotlivá odvětví.

Stavebnictví

První z prezentací, věnované stavebnictví, se vedle samotného ředitele společnosti, Davida Palase, zúčastnil také Patrik Minks s pozicí BSD Channel Sales Managera pro ČR, SR a jihovýchodní Evropu a dále dva „referenční“ zástupci z praxe – Aleš Poděbrad a Petr Bláha z architektonicko-projekčního ateliéru Casua, ve kterém byl jako vůbec v prvním podniku v republice nasazen ve velkém počtu parametrický systém pro navrhování budov Autodesk Revit Building.

Zleva: Boris Keka (Virklis), Patrik Minks (Autodesk), Aleš Poděbrad (Casua), David Palas (Autodesk)

Právě Revitu byl věnován stěžejní prostor. Jedná se o software s velmi významným potenciálem pro budoucnost stavební projekce, což si Autodesk plně uvědomuje a podle tohose na Revit snaží upozornit nejen média, ale i případné zákazníky prostřednictvím nejrůznějších promoakcí pořádaných také distributory jeho produktů (např. zvýhodněný upgrade z AutoCADu či ADT, možnost zahrnutí pořizovací ceny do nákladů, sleva pro členy Obce architektů, soutěž Revit aCADemy; finančně zajímavý je též „balík“ Autodesk AutoCAD Revit Series obsahující nejnovější verze AutoCADu a Revitu za cenu blížící se pořizovacím nákladům pouze jednoho z těchto produktů a přinášející úsporu v řádu desetitisíců korun na jednu licenci).

Revit je příznivým důsledkem trendu poslední doby označovaného třemi krátkými slovy: CREATE – MANAGE – SHARE, čili tvorby, správy a sdílení dat. Tomuto perspektivnímu konceptu Autodesk podřizuje svoji filozofii pro nejbližší budoucnost. Pokud chce být dnes projekční kancelář pružná a pro trh zajímavá, získá velkou výhodu, bude-li používat systémy podporující správu dokumentace v celém životním cyklu cílového produktu.

Petr Bláha z ateliéru Casua předvádí praktickou ukázku z prostředí programu Revit Building 8, v pozadí mu naslouchá šéf českého Autodesku David Palas

Své o tom věděli především přítomní pánové z praxe. Ateliér Casua je totiž doposud stále jednou z nemnoha tuzemských společností využívajících Revit v masovém nasazení. Přechod k tomuto parametrickému systému firma důsledně naplánovala podle předem vytipovaných kritérií. Mezi ty patřilo především hledání vhodnějšího nástroje pro stavební projekci než je AutoCAD, potřeba větší efektivity práce a maximální kompatibilita s formátem DWG. Vítané bylo české prostředí a snadná tvorba jednoduchých vizualizací. To vše dokázal Revit obsáhnout a přestože se jeho integrace ve firmě neobešla bez porodních bolestí, nemají pro něj dnes pánové z Casua křivého slova. Naopak, Petr Bláha, který měl nasazení Revitu v ateliéru na starosti, tento program propaguje, kde může, ovšem na svých prezentacích se nezdráhá poukázat ani na stinné stránky, jež přechod na parametrický systém provázely. Jako zcela zásadní zdůraznil Bláha nutnost školení, bez něhož se integrace Revitu – má-li být úspěšná – určitě neobejde.

Strojírenství

Zatímco ve stavební sekci byl poměr novinářů a zástupců Autodesku vyrovnaný, za strojírenství se postavil médiím čelem „pouze“ Jan Ferjenčík, manažer prodeje pro odvětví výroby ve střední a východní Evropě (Manufacturing Sales Execution Manager). Ten si však očividně vystačil a svým energickým přístupem přednášku zcela ovládl. Opakovaně překročil rámec formálního setkání směrem k přátelské diskusi, což obě strany uvítaly. Styl jeho projevu dokázal i „suchým“ obchodním výsledkům dodat nádech dobrodružství, u jehož dění stojí za to být.

Na promítaných slajdech bylo zřejmé, že se Autodesku daří. Koneckonců dílčí úspěchy jsou pravidelně zveřejňovány v tiskových zprávách i na tomto webu, ovšem až pohled na přehlednou časovou osu, která tyto události shrnuje, podává svědectví o tom, že obor počítačového navrhování rozhodně nestagnuje, ba právě naopak a Autodesk se v tomto ohledu jeví jako velmi silný hráč, který má do budoucna co nabídnout.

Aktuální tržní ocenění firmy Autodesk převyšuje 9 miliard amerických dolarů, přičemž čistý obrat za fiskální rok 2005 činí 1,234 miliard USD. Při těchto výsledcích si Autodesk může dovolit dále posilovat své postavení skupováním konkurenčních technologií. Za poslední rok tak proběhlo hned několik významných akvizic. Nejprve to byl v loňském březnu Mechsoft, jehož „Functional Design“ je dnes významnou složkou Inventoru, o rok později, v březnu 2005 následovala německá firma Compass Systems, vyvíjející software pro PLM, dále společnost Solid Dynamics orientovaná na kinematickou analýzu strojních součástí a nakonec akvizice zřejmě nejvýznamnější – Alias a jeho nemalý potenciál v segmentu automobilového průmyslu a pokročilé 3D grafiky. První výstupy z integrace posledně jmenované firmy bychom mohli předběžně očekávat v roce 2007.

Jan Ferjenčík rozjímá nad strategií Autodesku ve sféře automobilového průmyslu

V posledních měsících Autodesk bodoval také v rozličných anketách prestižních časopisů. Mimo jiné se umístil v žebříčcích nejvýznamnějších firem podle magazínů Business Week, San Francisco Chronicle nebo Software Magazíne, současně se jméno šéfky Autodesku Carol Bartz objevilo ve výčtu padesáti nejmocnějších žen na světě časopisu Fortune a Wall Street Journal této dámě udělil titul „Woman To Watch“ – čili „žena, kterou je zajímavé sledovat“.

Pan Ferjenčík se krátce pozastavil nad řešením úskalí, která obnáší náročný proces legalizace softwaru používaného v doposud neblaze morálně uvolněném prostředí Blízkého východu, který spadá pod jeho obchodní teritorium a pokud jde o ambice v další tvorbě produktů Autodesku, přiznal strategii „agresivního růstu“ s tím, že vývoj je v jeho firmě plánován na 5 let dopředu.

Firma trochu pozměnila svůj koncept řešení správy dat a zatímco se doposud soustředila na dvě nezávislé větve (2D a 3D), nyní obě nechává konvergovat do jedné společné a svým způsobem se tak vrací k podpoře dvourozměrné grafiky, jelikož zákazníci ji stále ve prospěch 3D nemíní zcela opustit.

V základní strategii cílí na plně interoperabilní 2D/3D design, krátký proces vývoje s nízkými náklady a komplexním řešením dílčích problémů, integrovanou globální síť kvalitních partnerů a maximální soustředěnost na nosnou práci konstruktéra s eliminací podružných činností, přičemž zdůrazňováno je, že budoucnost Autodesku je řízena evolucí, nikoliv revolucí.

GIS

Oblast geoinformatiky zaštítili dva noví, ovšem významní zaměstnanci Autodesku – Kamil Balšánek a Tomáš Lendvorský, první v pozici Sales Execution & Development Manager, druhý jako aplikační inženýr, obapro země východní Evropy, Blízkého východu a Afriky.

Zleva: Boris Keka (Virklis), Mojmír Macek (Sitewell), Kamil Balšánek a Tomáš Lendvorský (Autodesk)

Stejně jako předchozí řečníci, i Kamil Balšánek připomněl, že Autodesk nadále „demokratizuje“ oblast počítačového navrhování a tak jako před mnoha lety zpřístupnil uživatelům stolních počítačů CAD, jenž byl od svých počátků doménou pouze specializovaných a nadstandardně vybavených pracovišť, pokračuje v tomto snažení i v ostatních oblastech svého spektra zájmů, tedy i v technologiích pro infrastrukturu.

Jako zásadní činitele, které hýbou současným trhem prostorových informací, vyjmenoval vládní regulace, omezené možnosti rozpočtů, návratnost investic do IT, novinky v GIS a pochopitelně také konkurenci. Výzvu představuje efektivní správa dat, která by vedla ke zvyšování jejich kvality, možnostem sdílení a

Prostředí aplikace LPIS pro Ministerstvo zemědělství

Poslední přednášku doplnil Mojmír Macek, ředitel společnosti Sitewell, prezentací využití produktů Autodesku ve vlastních rozsáhlých geoinformačních systémech, nasazených v mnoha významných českých podnicích a především ve státní správě. Stěžejní prostor věnoval pan Macek představení územně identifikačního systému LPIS pro evidenci půdy na Ministerstvu zemědělství. LPIS je tvořen primárně jako referenční registr půdy a slouží zejména k ověřování údajů v žádostech o dotace poskytované ve vazbě na zemědělskou půdu; jeho základní evidenční jednotkou je tzv. farmářský blok, představující souvislou plochu zemědělské půdy s danými podmínkami. Pro topologickou editaci geografických dat s podporou verzování údajů systém využívá běžného webového klienta, přičemž navržen je v třívrstvé architektuře. První úroveň tvoří databázový server Oracle Enterprise Edition 9i s komponentou Oracle Spatial, nad ní je vrstva aplikačních serverů Macromedia ColdFuis MX J2EE a pro mapové služby Autodesk MapGuide 6.5. Koncový uživatel si pak vystačí s běžným internetovým prohlížečem (MS Internet Explorer 6) s nainstalovaným ActiveX prvkem Autodesk MapGuide a využitím Java skriptů.

Zavedení LPIS vedlo k významné úspoře pracovních sil a zefektivnění procesu přidělování dotací. Nyní jsou na Ministerstvu zemědělství implementovány dva typy klientů – webový přístup využívá 700 uživatelů (z toho cca 300 aktualizuje data), speciální operace zajišťují čtyři pracoviště vybavená desktopovým klientem využívajícím hybridní prostředí klient/server a webový přístup k aplikacím.