Několik tipů pro FlexLM v produktech Autodesku

Licenční nástroj FlexLM není primárně produktem společnosti Autodesk, ale je vystavěn na vývojovém prostředí dodávané společností Macrovision (www.macrovision.com). Z tohoto důvodu se toho také příliš o tomto nástroji na stránkách Autodesku nedozvíte. Vlastní řešení bylo v roce 2000 získáno odkoupením společnosti GLOBEtrotter. Jedná se v podstatě o sadu výrazně multiplatformních aplikačních nástrojů a vývojového prostředí, které umožňuje vytvářet flexibilní licenční nástroje. Jádro FlexLM má za sebou více než dvě desetiletí vývoje. Patří v oblasti ochranných nástrojů pro správu licencí k těm nejpropracovanějším. Principiálně se jedná o ochranu software pomocí server – klient technologie převážně v TCP/IP sítích, při čemž je licence vázána buď na komponenty hardware, jejich kombinaci nebo na existenci síťového ochranného klíče (hardware locku). Využití tohoto systému licencování nachází u software vývojářů stále větší oblibu. Bohužel ve využití aplikace prakticky neexistuje jednotnost a může docházet ke kolizním stavům jednotlivých licencí.

Jak na více licencí?

V první řadě bych měl vysvětlit podstatu funkčnosti licenčního nástroje na straně serveru. FlexLM je ve většině případů využíváno v podobě instalace jádra licenčního nástroje, souboru lmgrd.exe a podpůrných utilit lmtools.exe (grafický konfigurátor služby) a lmutil.exe (řádkový konfigurátor služby). Další velmi důležitou částí licenčního nástroje je zákaznický modul, který je vytvořen pomocí samostatně dodávaného vývojového prostředí. Ten má každý vývojář software jiný – např. Autodesk – adskflex.exe, Mentor – mgcld.exe apod.

Pro korektní funkčnost celého licenčního nástroje má stěžejní význam existence tří souborů, které slouží pro inicializaci licence. Jedná se o soubor lmgrd.exe, zákaznický modul a licenční soubor generovaný podle předem zadaných požadavků. Vzhledem k životnosti jednotlivých komponent HW doporučuji nechat generovat licenci na MAC adresu síťového adaptéru, nikoliv například na sériové číslo disku.

V praxi mohou nastat v kumulaci licencí na jednom serveru prakticky dvě situace. Tou první je nutnost aktivovat více licencí aplikací od jedné společnosti. To pak znamená, že je nutné využít jeden typický modul lmgrd.exe s například adskflex.exe a spojit editací do jednoho celku všechny dodané licence v licenčním souboru. Doporučuji vždy použít aktuálně nejnovější verze obou částí licenčního nástroje.

Druhou situací, která je pro řešení složitější, je nutnost aktivovat na jednom serveru více typů licenčních nástrojů od různých výrobců. Pak je rozumnou cestou vybrat nejnovější verzi lmgrd.exe a tu nakopírovat společně se všemi zákaznickými moduly do jediného adresáře. V podadresářích pak lze umístit pouze jednotlivé licenční soubory. Vše stačí pak jen již zkonfigurovat jako nezávislé služby pomocí lmtools.exe.

  Konfigurace více typů licencí od různých dodavatelů pomocí lmtools.exe

Příliš nedoporučuji provozovat na serveru různé typy jader FlexLM (lmgrd.exe). Je to jednak nepraktické a problémy nastávají také na straně konfigurace firewallu, případně využitých TCP/IP portů v jednotlivých licenčních souborech. V tomto případě nepomůže nic jiného než detailně sledovat výpis při startu služby a zjistit případné kolize s jinými službami. Cestou k nápravě je většinou změna využívaného portu v licenčním souboru a jeho případné přiřazení na stanici (ve většině případů změnou parametrů systémového prostředí Windows). Pravděpodobnost kolize produktů na úrovni TCP/IP portů jednotlivých výrobců je ale poměrně nízká.

Jak na firewall?

Poměrně tradičním problémem je integrace licenčního nástroje s firewallem Windows serveru. Je častým zdrojem dotazů a problémů s instalací. V následující kapitole článku se pokusím popsat postup, který vede poměrně úspěšně k cíli.

Hlavička licenčního souboru obsahuje údaje o MAC adrese, jméno serveru a port, na kterém pracuje služba

V první řadě je nutné analyzovat licenční soubor FlexLM. Ten bývá standardně vygenerován u produktů Autodesku pro adskflex.exe vyžadující spojení na TCP/IP portu 2080. Tato hodnota, jak jsem již výše uvedl může být ovšem modifikována podle aktuální situace. Přes to doporučuji, pokud je nutné, sdílet více licencí na jednou serveru a spojit licence do jediné se zachováním standardního komunikačního portu.

  Ověření dostupnosti licenčního serveru

Při konfiguraci serveru doporučuji předem ověřit jeho dostupnost pro pracovní stanici. Tuto operaci provedeme nejlépe pomocí příkazu PING. Je ovšem nutné dočasně otevřít potřebný port sdílení Windows (445 / TCP a 139 / TCP). Tyto porty zviditelní server pro standardní příkaz PING a je možné otestovat jeho dostupnost v síti. Lze samozřejmě využít i jiných řešení, ale většinou pro ně potřebujeme mít k dispozici monitor aktivních portů, případně jiný nástroj. Pozor při zviditelněném serveru nepřipojujte tento k Internetu.

  Výpis logování inicializace modulu FlexLM

Současně můžete v tuto chvíli (při otevřeném firewallu) ověřit funkčnost správné konfigurace lmgrd.exe, adskflex.exe a příslušného licenčního souboru. Jakékoliv chybové hlášení, které se při inicializaci služby objeví je nutné ošetřit. Stanice by měla v tuto chvíli bezproblémově „sbírat“ licence z FlexLM a korektně se spustit.

 Konfigurace firewallu pro služby adskflex.exe a lmgrd.exe

Pokud je vše v pořádku, můžeme přistoupit na příslušném síťovém adaptéru ke konfiguraci firewallu. V našem případě je pro jednoduchost využit standardní firewall Windows 2003 serveru. Vzhledem k dynamickému využití portů není vhodné konfigurovat firewall staticky, ale přímo na příslušnou službu. To znamená, že pro konfiguraci firewallu nepoužívejte položku přidat port, ale položku přidat program. Tuto operaci je nutné provést jako pro adskflex.exe, tak pro lmgrd.exe.

Více informací najdete:

http://www.macrovision.com/pdfs/flexlm_licensing_end_user_guide.pdf