Co Váš ….CAD neumí – 1. díl

I přesto, že je slovo BIM skloňováno snad ve všech dokumentech, které se týkají stavebního software, ne všichni tuší co tato zkratka znamená. Pojďme sepodívat nejprve do historie. Prameny uvádí, že BIM (Building Information Modeling) byla poprvé použita společností Autodesk, a nebo že za první zmínku o BIM lze považovat termín Building Product Model uvedený prof. Eastmanem v sedmdesátých letech minulého století. Oba názvy označují víceméně totéž, princip tvorby modelu budovy v software a hlavně popisují obsah vytvořeného modelu. Software, který lze nazývat BIM, musí umožňovat vytvoření modelu budovy tak, aby obsahoval nejen grafické informace, ale také informace další, vztahující se k funkci budovy nebo jejích částí. Nestačí tedy, aby např. sloup v objektu měl hmotu o třech rozměrech, ale musí též obsahovat informaci o materiálu, textuře, ceně, hmotnosti a dalších parametrech, které jsou relevantní a lze je jednotlivým prvkům libovolně přiřadit. Díky tomuto principu je pak možné použít takový model od počátku návrhu (hmotová studie), přes prováděcí dokumentaci (konkrétní výrobky a jejich výpisy a skladba) až po správu budovy (využití místnosti, nájemce, cena za m2…). Pokud si tento princip uvědomíme a pokusíme se představit si, jak by asi měl vypadat zápis těchto parametrů k jednotlivým prvkům, asi nejsnadnější by bylo představit si tabulku kde v hlavičce je název prvku a v jednotlivých buňkách pod (nebo vedle) názvu by byly parametry např. cena, rozměr, hmotnost…. a takových druhů prvků je v budově nepočítaně. Nápadně taková tabulka připomíná databázi. Autodesk tuto podobnost vnímal již od začátku a proto v roce 2002 uvádí na trh software pro stavebnictví nazvaný Revit. V průběhu dalších let pak Autodesk Revit rozvíjel a vytvořil z něj produkt, který je svou filosofií a provedením bezkonkurenční. Pojďme se podívat na principy, kterými se Revit odlišuje od všech ostatních 2D i 3D CADů.

Model = Databáze

Ačkoliv je Revit databázovým programem a během práce zpracovává velké množství databázových informací, o přítomnosti databáze nebudete mít ani tušení. Budete pouze využívat benefitů jako jsou např. naprosto přesné tabulky všeho, co se v modelu nachází. Revit je graficky zaměřená aplikace s velice intuitivním prostředím, ve kterém vytváříte model budovy pomocí nástrojů pro to určených. Stěnu tvoříte nástrojem stěna, okno oknem apod. Co je však na principu Model = Databáze nejdůležitější? Každý prvek se v modelu vyskytuje pouze jednou a jeho znázornění či výpis jsou jen různé druhy jeho reprezentace. Revit už nespoléhá na 2D kreslení a proto veškerá dokumentace (půdorysy, pohledy, řezy) jsou „živé“ tzn. při změně modelu se mění i všechny pohledy automaticky. Z toho plyne obrovská přednost Revitu, úpravy modelu můžete díky tomuto přístupu dosáhnout v jakémkoliv pohledu, řezu, půdoryse atd. Aby řezy a pohledy vypadaly přesně tak jak je požadováno normou či jiným (vnitřním) předpisem, je třeba, aby model tvarově odpovídal konstrukcím projektované budovy. Pokud tedy vytvoříte model tak jak má být, bude řez jeho částmi odpovídat potřebám výkresové dokumentace. Tento přístup je odlišný od běžné praxe kde se vytvoří schématická čára řezu, vygeneruje se 2D kresba, která se pak dále musí poměrně náročně upravovat a ztrácí se tak spojení mezi řezem a půdorysem. Zkuste udělat řez modelem, který jste vytvořili ve Vašem software. Je potřeba jej dokončovat ručně? A co tento?

 Různé pohledy na stejnou část projektu automaticky vygenerované Revit Architecture

K tomu, aby řezy, pohledy a půdorysy vypadaly přesně jak potřebujete a abyste nemuseli trávit čas úpravou modelu má Revit implementovány nástroje, které vědí že např. stropní deska leží na nosné části sendvičové stěny a geometrii automaticky upraví. Takovým to automatickým funkcím se říká logické vazby.

O nich více v následujícím článku